Je líný den v jednom malém městečku. Slunce pálí, ulice vylidněné. Časy jsou nelehké, všichni jsou zadlužení, lidé žijí na úvěr. 
V ten den projíždí městem bohatý turista. Zastaví se v hotelu, položí na pult 100 eur řka, že si chce prohlédnout pokoje a strávit tam jednu noc. 
Hned, jak turista odejde na prohlídku, majitel sbalí 100 eur a běží splatit dluh u řezníka. 
Řezník bere 100 eur a běží splatit svůj dluh u farmáře za vepře. 
Farmář hned běží zaplatit dluh u prodavače krmení. 
Prodavač krmení jde zaplatit dluh místní prostitutce, které se také těžce dotkla hospodářská krize, a začala poskytovat své služby na úvěr. 
Taktéž prostitutka jde splatit dluh hoteliérovi za nezaplacený pokoj. 
Hoteliér rychle položí 100 eur na pult, aby bohatý turista nic nezpozoroval. V tom okamžiku se objeví turista a bere si zpět svých 100 eur řka, že pokoje nejsou vyhovující a odchází. Nikdo nic nevyprodukoval, nikdo nic nevydělal, ale celé město je bez dluhů, a vzhlíží do budoucna s optimismem.

Manželé slaví páté výročí svatby, ale zdá se, že to mezi manželem a jeho tchyní nějak neklape.

„Heleďte,“ povídá jí naštvaně nakonec kolem půlnoci, už hodně opilý, „jestli se s manželkou někdy rozvedu, tak to bude jen kvůli vám!“„Óóó,“ zčervená tchyně, „a to by ti vážně nevadil ten velký věkový rozdíl?!“

Sejdou se zvířátka na poradě. Hroch povídá: "Zítra pojedeme na výlet." Žába po něm opakuje: "Zítra pojedeme na výlet." Hroch pokračuje: "Sraz bude v 7:30 u lesa." Žába po něm zase opakuje: "Sraz je v 7:30 u lesa." Hroch povídá: "A ta zelená čůza zůstane doma." A žába si povzdychne: "Chudák krokodýl, ten se tak těšil..

Veřejné toalety, muž zoufale klepe na dveře: "Prosííím pospěšte si, já mám průjem!" Z kabinky se (tlačicím hlasem) ozve: "Tak to vááám záááviiidíííím.....

Plazí se dva hadi, najednou se jeden z nich zastaví a starostlivě se ptá: “Ty, hele… Jsme jedovatí?“ „Ani nevím… Proč?“ „Já se právě kousnul do jazyku…“

Přijde zeťák z hospody domů, ve dveřích stojí nasupená tchýně s koštětem a zeťák se ji ptá: "Zametáte nebo odlétáte?"

Malý chlapec píše Santa Clausovi "Milý Santo, pošli mi bratříčka!" Santa odpoví: "Pošli mi mámu!"

Blondýna listuje telefonním seznamem. "Novák, Novák, Novák .... - to je hrozný, kolik ten člověk může mít telefonů!"

Do firmy přijmou nového zaměstnance; do parády si ho vezme mistr "Tady máš koště mladej, a koukej zamést halu!" "Ale já jsem inženýr!!" - "Aha" - škrábe se na hlavě mistr - "tak já ti to teda ukážu."

"Franto, co dostaneš k vánocům?" "Člověče, asi chlapa... viděl jsem ho u manželky ve skříni."

Děda se kouká z okna na skupinu chlapců a po chvíli prohodí: "To je hrozný, jak jsou dneska ti študenti chudý.... pět jich kouří jednu cigaretu - a ještě se tomu smějou!"

Jak se pozná absolutní stáří? - Když vyjdete z muzea a začne jim houkat alarm.

Vážený pane inženýre,
vracíme Vám k přepracování Vaše daňové přiznání. V kolonce "Vyživované osoby" opravdu nemůžete uvádět: vláda, parlament, státní úředníci a milión nezaměstnaných. Váš finanční úřad

Český ministr dopravy se zastavil na návštěvě u svého německého kolegy. Vidí, že má v garáži Ferrari a Lamborginhi, má velkou vilu, všude luxus...
Čech se diví jak může takto žít, odkud má tolik peněz. Německý ministr říká: "No to máš tak, vidíš tam tu dálnici?" "Vidím." "Tak měla být široká 20 metrů, ale stáhl jsem ji na 19 m. No a z toho, co jsem ušetřil, si takto žiji."
Po roce přijede německý ministr za českým kolegou na sever Moravy a vidí zámek místo vily, kolem rozlehlý park, helikoptéru. Udiveně se ho ptá, jak vydělal tolik peněz.
"No, to máš tak, vidíš tu dálnici z Ostravy do Opavy?" "Nevidím." "No tak vidíš!"

"Způsob, jak dosáhnout vnitřního míru spočívá v tom, že dokončíte vše, co jste započali."

Realizace v praxi: ".. tak jsem se doma rozhlédl kolem sebe po tom, co jsem začal a v polovině opustil... Než jsem vyrazil do práce, dopil jsem lahvičku červeného, pak jsem dorazil Balley¨s, Martini, broskvovou vodku a krabici čokoládových bonbónů. Nedovedete si představit, jak je mi teď fajn."

V nemocnici, kde leží smrtelně nemocný, se shromáždí příbuzenstvo v čekárně. Konečně k nim přistoupí ošetřující lékař, vypadá unavený a zarmouceně hovoří: „Obávám se, že mám pro Vás zlou zprávu. Jedinou nadějí pro Vašeho milovaného je transplantace mozku. Je to riskantní operace a podle Julínkovy reformy budete muset za nový mozek zaplatit.“

Po prvém šoku se konečně jeden z příbuzenstva zeptá: “No a kolik takový mozek stojí?“
„500 000 Kč mozek mužský a 20 000 Kč mozek ženský.“
Nastává trapná situace. Muži v místnosti zadržují úšklebky a snaží se vyhnout ženským pohledům. Jeden muž nedokáže ovládnout zvědavost a zeptá se: „A proč stojí mužský mozek 25x víc?“
Lékař se shovívavě usměje: „To jsou běžné tržní ceny. Cena ženských mozků je nižší, protože na rozdíl od mužských už byly používané.“

V bance:

" Dobrý den, pane, jak Vám mohu pomoci ? "Klient: "Dobrý den! Chtěl bych si vybrat peníze z dědictví, co přišly na účet".
Banka: "Jistě, samozřejmě...máte tam teda pěknou sumičku! A nechtěl by jste si u nás, když už jste tady, založit termínovaný účtík, nebo vstoupit do našich podílových fondíků, nebo Vám nabídneme nějaký jiný výhodný spořivý produktík...?
Klient: "Vy jste mi asi špatně rozuměl, já jsem říkal, že jsem dědil -  ne, že jsem debil !"

"Pane vrchní, co to plave v té polévce?" - "Snad mi nechcete tvrdit, že nepoznáte mouchu?"

Ne vždy, když Vám něco nedojde, je to vina České pošty.

Klepneš-li džbánem o hlavu a uslyšíš dutý zvuk, nemusí to ještě znamenat, že je prázdný džbán.

Jaký je v tom rozdíl, zda vás z lásky snědí, nebo z nenávisti sežerou?!

V jedné firmě uspořádali softbalový zápas mezi dvěma odděleními - marketingem a informatikou. Počítačoví experti chlapíky z marketingu převálcovali. Následující informace, připíchnutá na podnikové nástěnce, jasně ukazuje, jak si na sebe marketingové oddělení vydělává: »Oddělení marketingu s potěšením oznamuje, že letošní softbalovou sezónu zakončilo na pěkném druhém místě, když prohrálo jen jedno jediné utkání. Oddělení informatiky naproti tomu sezóna příliš nevyšla, když dokázali zvítězit pouze v jediném zápase.«

Přijde poslanec s výplatou domů a začne vytahovat výplatu z tašky. Žena se na to zděšeně kouká a říká: "Prosím tě, co s těmi penězi mám furt dělat? Máme toho plné skříně, není to kam dávat!" A manžel jen smutně odvětí: "A to si představ, že v jiných rodinách pracují oba!"

Franta dostane za pět z češtiny. Povídá: "To mně zase táta zmlátí." Učitel opravuje: "Mne." Franta: "Ba ne, táta je dost nespravedlivej."

Synek se ptá otce: "A tati, opravdu jsou na světě čarodějnice?" Tatínek: "Až vyrosteš, přesvědčíš se sám."

Krásný princ zabloudí v lese. Potká starou a ošklivou čarodějnici, která má na rameni kočku. Čarodějnice se zašklebí a řekne:"Když uhádneš jaké zvíře mám na rameni tak si tě vezmu za muže." Princ se strašně lekne a vyhrkne:"Chobotnici!". Čarodějnice se usměje a řekne: "No, není to až tak, ale já ti to uznám."

Právě jsem zjistila, že konec světa 21.12.2012 nebude, protože jsem našla konzervu, která má datum spotřeby 31.12.2015

"Proč jsi takový smutný?"
"Ale, včera jsem dostal hodnost plukovníka."
"Blahopřeju!"
"Není k čemu, Předevčírem jsem byl generálmajorem."

"Co je s Tebou, proč jsi plný modřin?"
"Ale, byl jsem ve fitness a tam jednomu svalovci spadla činka."
"Na Tebe?"
"Ne, jemu na nohu, ale já jsem se tomu zasmál."

Banka, oddělení úvěrů
"Zdá se nám, že pokud máte z čeho platit takovéto úroky a poplatky, tak vlastně úvěr ani nepotřebujete."

Pokud svému svědomí nedovolíte, aby Vás hryzalo - tak ono samo potichoučku zemře hladem.

Na ceduli před luxusní restauraci je nápis: »Vás účet za vás zaplatí vaší pravnuci!"« Host vejde do sálu, objedná si ty nejvybranější pochoutky a když mu vrchní přinese pěkně mastný účet, tak říká: "To přece zaplatí moji pravnuci!" Číšník na to: "To máte pravdu, ale tohle je účet vašeho pradědečka."

Rybář na břehu jezera chytá ryby. Najednou vykoukne z vody krokodýl a ptá se: "Berou, berou ?" Rybář na to: "Ále.... od rána ani ťuk...." A krokodýl na to: "Tak kašli na ryby a pojď si zaplavat!" 

Manželka chce překvapit manžela - koupí novou skříň do ložnice. Hic-parta skříň přiveze, smontuje, připevní ke stěně a odjede. Vtom ale venku projela tramvaj a skříň spadla na zem. Co teď? Manžel má být za chvíli doma.. rychle za sousedem s prosbou o pomoc. Soused vše zkontroluje, sem-tam něco přitáhne...-vtom ale projede další tramvaj a skříň opět spadla. Soused říká "Víš co, sousedka, já vlezu do skříně a až pojede tramvaj, budu sledovat, který šroub se uvolní a hned budeme vědět, proč skříň padá, a ty mi zatím uvař kafe." Vleze do skříně a čeká. Vtom ale přichází manžel z práce domů a co nevidí... V předsíni cizí boty, v kuchyni dvě kávy, v ložnici nová skříň - a v ní soused. Chvíli se na sebe zírají a pak soused říká: "Víš co Franto? Radši mi hned jednu vraž, protože když ti řeknu, že tu čekám na tramvaj, tak mi stejně neuvěříš!"

Záchody na vysoké škole, po zápočtech. Z jedné kabinky se ozve: "Tak co? Dostal jsi zápočet?" Z druhé kabinky: "Nedostal, ten debil pitomý mi ho nedal." A z třetí kabinky: "A ani příště ti ho nedám!"

Chlapík si po obědě v restauraci prdne. Strašně se stydí a tak, aby zakryl co se stalo, trochu zavrže židlí. Nahne se k němu pán odvedle a říká: "Úplně jiný zvuk, co?"

TEORIE RELATIVITY V PRAXI

Přijde Josef k šéfovi do kanceláře a stěžuje si:
" Šéfe, nemohli byste mi zvýšit plat? Vždyť tu už dělám 10 roků za 8000,-Kč měsíčně."
Šéf se pousměje, nalije Josefovi štamprle borovičky a začne:
" Podívej Josefe. Je pravda, že vyděláváš 8 000 Kč měsíčně, což je 96000Kč ročně, ale...rok má 365 dní. Z toho je 52 sobot a 52 nedělí. To je už jen 261 dní.dál máš 28 dní dovolené a 5 dnů jsi byl nemocný, to je už jen 228 dní.
Den má sice 24 hodin, ale ty pracuješ jen 8 hodin, tedy 1 třetinu dne, to znamená 76 dní. Nemluvě o tom, že v roce máme 13 svátků, což jsou dny pracovního volna,a tedy pracuješ jen 63 dní.To je jen o dva dny víc než 2 měsíce do roka. No a co chceš víc za práci za dva měsíce? Vždyť vyděláváš skoro 48 000 Kč měsíčně!"
" Promiňte šéfe, nechtěl jsem vyrušovat."

Židovská příhoda :
Vystěhovává se Roubíček ze Sovětského Svazu. Na hranicích mu celníci najdou v kufru bustu Lenina.
Ptají se: "Co to je?"
"To se ptají špatně, "povídá Roubíček, "Měli by se zeptat, kdo to je?To je Lenin! Zachránce proletariátu celého světa, zakladatel mé milované vlasti, Sovětského Svazu, génius, který naplnil Marxovy myšlenky..."
"Dobře, můžete jít...", říkají celníci.
Na izraelské hranici celníci znovu najdou Leninovu bustu a ptají se ho: "Co to je ?"
 "To se ptají špatně," povídá Roubíček, "měli by se zeptat, kdo to je? To je Lenin! Šílenec, co přivedl polovinu světa do chudoby, největší zločinec dvacátého století, ...."
"Dobře, dobře, můžete jít..." říkají celníci.
Roubíček přijede ke svým příbuzným, vybaluje si věci. Jeho synovec si všimne Leninovy busty a ptá se:
"Strýčku, kdo to je?"
"Ale to se ptáš špatně, synovče, měl by ses zeptat, co to je? To je pět kilo neprocleného zlata!"
 

 NOVÁ PRÁCE